Přání
Přání
Jak krásné to může být
víme jen ty a já.
Stále cítím doteky tvých rukou,
jak opisují křivky mého těla.
Tak něžně a jemně naše srdce tlukou.
Tvá vůně propletená s mou,
polibky se mísí s tmou.
Ty řekls mi přej si,
já přeji si.
Mé přání zůstane však skryto.
Až přijde čas a poznám, že chci to,
pak teprve vše svět se dozví.
Mé přání pak vzlétne jak pavučina
unášena vánkem.
Nejsou to sny se vzdušným zámkem.
Jen chci, aby naše těla,
znova a opět propletena býti směla.